se narodil v r. 1955. Při jeho první návštěvě sboru za ním přišel pastor, který mu řekl: “Budeš pastorem stejně jako já." Nedlouho po obrácení začíná Freidzon navštěvovat letniční seminář, kde se mu dostává biblických základů.
Během svých studentských let, kdy vedl v jeho místním společenství mládež, poznal na jednom táboře dívku, dceru italského křesťana,   celý text... která se jmenovala Betty. Po krátké známosti nakonec uzavírají snoubenci sňatek. Dnes spolu mají manželé dceru a dva syny.

Období 1978 – 1985

Počátek služby
V roce 1978, kdy se dle Freidzonových slov "Argentina bránila evangeliu", snaží se Claudio získávat duše pro Krista, a proto se se svojí ženou pokouší pořádat pouliční evangelizace, promítat filmy, avšak po tříměsíčním nasazení jeho sbor čítá Freidzona, jeho ženu, tchána a tři babičky. Po nějakém čase se Freidzonovi rozhodují k nákupu církevní budovy, ve které je obyvatelná pouze jedna místnost, sloužící zároveň jako modlitebna a obývací pokoj. Dům neměl ani koupelnu a po sedm let poskytoval pastorovi a jeho ženě pouze jakési provizorní bydlení.

Krize a nová naděje
Tato doba byla pro Claudia Freidzona natolik traumatizující, že se přestal zúčastňovat pastorských setkání a nakonec šel požádat superintendenta Assemblies of God o uvolnění ze služby. Než však stačil svoji žádost o suspendaci formulovat, udivil jej superintendent větou. “Claudio, musím ti něco říci. Bůh pro tebe má něco úžasného. Ty to nevidíš, ale Bůh si tě obrovsky použije." Dalšími slovy pak mladého pastora povzbuzoval v jeho započatém díle. Nakonec Freidzon, aniž by svému nadřízenému cokoliv naznačil, od své rezignace upustil.

Po této návštěvě si pastor uvědomil, že “svět nepotřebuje teologii. Svět potřebuje život."

Podobné zkušenosti se Freidzonovi dostalo ještě jednou, a to při návštěvě bratra Nicanora, příbuzného jeho manželky Betty. Tento bratr vyvedl Claudia daleko od sboru a položil mu otázku. “Co vidíš, Claudio?" Odpověděl jsem: "Nic" On řekl: "Musíš vidět to co já. Vidím tisíce duší!" A tak jsem mu znovu řekl: "Nevidím nic." Podíval se mi do očí a trval na svém: "A přece ti říkám, Pán ti je dal." Ačkoliv tato slova se pastorovi zdála velice vzdálená, přesto uposlechl, a ve víře svému sedmičlennému sboru řekl: “Sestry, budou nás v tomto sboru tisíce."

V roce 1983, kdy Argentina prohrála ve, z její strany zjevně nespravedlivé válce s Velkou Británií o Falklandské souostroví, vypuklo v zemi probuzení, v jehož čele stál podnikatel Carlos Annacondia. Jeho služba byla natolik specifická, že jediným řešením pro jeho situaci bylo nebýt v žádné denominaci. Annacondiovy evangelizce se v pozdější době staly známými pro tzv. plombování zubů. Podle legendy se Annacondia na evangelizaci potkal s člověkem, který se setkal s “ďáblem v těle muže”, a který po tomto muži požadoval kriminální čin. Důkazem moci muži mělo být, že mu tento démonizovaný muž pouhým dotykem prstu zaplomboval zub černou hmotou. Tato skutečnost Annacondiu pobouřila, a proto se proti tomu začal modlit. Záhy se při jeho evangelizacích začaly dít zázraky, kdy lidé měli zaplombovány zuby zlatem, na kterých byl symbol kříže nebo holubice.

V té době byl již Claudio Freidzon učitelem teologie na letničním semináři v Buenos Aires. Jednoho rána si povšiml, že jeho studenti při výuce pospávají. Když zjistil, že příčinou je skutečnost, že tito žáci celou noc sloužili na nedaleké evangelizační kampani v LaPlata, kde Annacondia pořádal svá tažení, rozhodl se shromáždění navštívit.

Tato kampaň učinila na Freidzona takový dojem, že evangelistu vyhledal se slovy: “"Poslyšte, vy mě neznáte, ale máte ve svém životě něco úžasného, co já nemám - mocný oheň. Modlil byste se za mě?" Vložil na mě ruce a požehnal mi." Od této chvíle se Freidzon, spolu s další skupinou pastorů, začal u Annacondii scházet k modlitbám za probuzení, což bylo součásti Annacondiovy vize, kdy “vyzval místní sbory ke sjednocení v modlitbě za probuzení.”

Tato změna způsobila dle Freidzona "revoluci" v jeho sboru a shromáždění byla plna "vroucnosti, evangelizačního nadšení a úžasných svědectví".

Sám Annacondia je evangelistou a exorcistou, který je znám svým “pomazáním k boření démonických pevností, které zabraňují lidem, aby přišli ke Kristu.”

Období 1985 – 1992

Nový začátek
Když uplynulo sedm “hubených let”, obdržel Freidzon, v roce 1985, vidění, kdy byl probuzen ze spánku a na zdi, před jeho očima, spatřil náměstí plné lidí, kteří chválí Boha. Toto náměstí však bylo shromaždištěm narkomanů a kriminálních živlů, a dokonce místní obyvatelé měli strach tudy procházet. Když se Freidzon dozvěděl o všech těchto okolnostech, začal mít strach. Při jednom setkání nově obrácených mladých lidí, jedna dívka pronesla poselství v jazycích, které sama vykládala. Znělo následovně. “Řekni pastorovi, že mu dám moc působit uzdravení, že budu s ním a mnozí budou zachráněni." Když bylo poselství Freidzonovi tlumočeno, posílilo to jeho důvěru v nastoupené cestě, a mezi Bohem a jím se odehrál následující rozhovor: “Pane, kdo bude kázat?” “Ty!” Odpověděl Bůh. “Dám ti dary a zázraky jako má Annacondia.”

Když konečně, po velkých vnitřních bojích a sebezapření, začal na náměstí v Belgrana Freidzon kázat, jeho slova byla provázena velkou mocí a při této službě začali být lidé uzdravování. Došlo dokonce k zaplombování zubu, který potřeboval lékařské ošetření.

Freidzonova shromáždění začalo navštěvovat stále více lidí. Jednou dokonce přišla skupina psychologů, kteří shromáždění pozorovali, a poté chtěli vědět, jakou hypnotickou techniku Freidzon při svých shromážděních používá.

První zázraky
Zázraky plombování zubů na náměstí vzbudily pozornost i místní dentistky, která se rozhodla tato uzdravení prověřit z hlediska svého oboru. Když navštívila shromáždění se svou dcerou, byla svědkem následující události.

“Přišla jednou večer se svou dcerkou a byla připravena vyšetřit ústa všech, kdo svědčili o tom, že byli uzdraveni, přičemž doufala, že potom bude moci říct, že je to všechno podvod. A stala se úžasná věc. Zatímco jsme se modlili, její dcera začala křičet: "Mě to pálí, mě to pálí!" a ukazovala si do pusy. Když se jí matka podívala do úst, zjistila, že její zuby byly zaplombovány platinou."

Na těchto evangelizacích se za dvacet dnů obrátilo tisíc lidí, a tak vznikl sbor "Krále králů" v Buenos Aires, který již v roce 1996 čítal na čtyři tisíce účastníků a tyto úspěšné evangelizace otevírají pastorovi cestu do médií, a ten v roce 1987 začíná s pravidelnými rozhlasovými pořady "Svět uvnitř světa".   skrýt text...

se narodil 12. března 1944 v Quilmes v provincii Buenos Aires v Argentině. V roce 1970 se oženil s Marií Rebagliattiovou. Mají devět dětí. V roce 1977 založil v rodném městě svou firmu. Je to jeden z nejdůležitějších podniků v Argentině.
Na evangelizaci, která se konala 19. května 1979, se setkal s Pánem.   celý text... Od té doby Pánu slouží. Dne 30. dubna 1982 začal Carlos Annacondia evangelizační službu a roku 1984 založil proslulou
službu Mensaje de Salvaci-ón. Začal tehdy pořádat masové evangelizace po celém světě. Odhaduje se, že na jeho evangelizacích přijaly Krista jako svého Pána a Spasitele více než dva miliony lidí.

Předmluva C. Petera Wagnera ke knize Satane,poslyš!

Carlos Annacondia je nejviditelnější a nejuznávanější apoštol argentinského probuzení. K němu můžeme připojit další význačné Boží služebníky jako je Omar Cabrera, Claudio Freidzon, Pablo Deiros, Edgardo Silvo-so, Pablo Bottari, Eduardo Lorenzo a Sergio Scataglini, který začal sloužit teprve nedávno.
Usuzuje se, že probuzení se rozhořelo, když v roce 1982 Carlos Annacondia začal svou evangelizační službu. Všeobecné vylití Ducha svatého, za které jsme se modlili, je zřejmě téměř na spadnutí. Nikdy předtím křesťané nemluvili tolik o probuzení, nekázali o probuzení, nepořádali kursy a semináře o probuzení a nepsali knihy a články o probuzení.
Nevykládejte si to špatně. Knihu Satane, poslyš! mohou budoucí historikové právem považovat za jednu z nejdůležitějších, ne-li vůbec nejdůležitější knihu literatury probuzení 90. let tohoto století. S Carlosem jsme po léta přátelé. Účastnil jsem se jeho evangelizací, sloužil jsem jeho týmu, cestoval jsem s ním, překládal jsem pro něj, modlil jsem se s ním, mluvil a psal jsem o něm a jedl jsem s ním argentinský biftek. Žádného křesťanského vedoucího nerespektuji více. Pokud existuje něco takového jako síň slávy evangelistů, Annacondia tam bude společně s Billy Grahamem, Morisem Cerullem, T. L. Osbornem, Reinhardem Bonnkem atd.
Můj průzkum ukázal, že hlavní důvody, proč argentinské probuzení trvá déle než většina probuzení, se všechny vztahují k Annacondiovi. Annacondia se 15 let drží evangelizace, získávání ztracených duší, jako ohniska. Kamkoli přijde, trvá na evangelikální jednotě, a vidí, jak se uskutečňuje. Mnoho argentinských měst rozděluje svou nejnovější historii na „před Annacondiou" a „po Annacondiovi". Mimo to spojil své srdce s ostatními vedoucími či apoštoly argentinského probuzení, a překonali žárlivost, lhostejnost, soutěživost, rozdělení a hořkost, které jsou charakteristické pro tolik podobných hnutí.
Žádný faktor argentinského probuzení není významnější než ten, že bere vážně démonické síly, které se pokoušejí zadusit evangelizaci a uhasit probuzení. Názvem této knihy je typický válečný pokřik Carlose Annacondii: Satane, poslyš! Jak jsem viděl na vlastní oči, když toto vykřikuje na veřejných shromážděních, doslova „celé peklo utíká"! Projevují se démoni a vyučení poradci ihned vyvedou posedlé oběti a individuálně jim slouží, někdy téměř celou noc.
To připravuje půdu pro sklizeň. Když dá Carlos výzvu, muži a ženy všech společenských vrstev doslova utíkají dopředu, aby našli spasení. Není to scénář typu „zavřete oči, skloňte hlavu a zazpíváme si další řádek písně , Stejně budu takový'," jak je většina z nás zvyklá. Všichni tam mají volný přístup a často se strkají a tlačí, aby se na řadu dostali první. Doposud šly dopředu, byly spaseny a přešly ze tmy do světla, z moci Satana do moci Boží, více než dva miliony lidí!   skrýt text...

Službu Davida Hogana nejlépe popisují verše z evangelia podle Matouše 11.5:
Slepí vidí, chromí chodí,
malomocní jsou očišťováni,
hluší slyší, mrtví jsou kříšeni
a chudým se káže evangelium.   celý text...
Dočtete se o mocném probuzení mezi horskými kmeny v Mexiku a o neuvěřitelných zázracích jako je kříšení mrtvých, mnohých uzdraveních (např. i o dorůstání již chybějících končetin atd.), o soubojích s mocnými démonickými mocnostmi, které se manifestují i do fyzické, viditelné podoby!!!
Přepis Hoganova příběhu patří bezesporu mezi nejúžasnější duchovní literaturu současnosti !!!   skrýt text...

maďarský pastor Sandor Nemeth navazuje na charismatickou tradici 70. let, která zasáhla i Maďarsko. V roce 1976 se charismatické probuzení dotklo skupiny římských katolíků, kde byl i Nemeth, který již od roku 1973 studoval teologii. O své zkušenosti pak vydával svědectví v mnoha římskokatolických skupinách.   celý text... Po čase zde ale došlo ke sporu ohledně křtu dospělých a výsledkem diskusí bylo pochopení, že je třeba přijmout křest ponořením ve vodě, což Nemeth v roce 1977 učinil. Po této roztržce si manželé Nemethovi prožili krizi, kterou si vyložili jako démonické útoky a začali se zajímat o exorcismus. Seznámili se s Derekem Princem, od kterého se naučili řadě technik boje s démony. Od té doby je skupina kolem Nemetha pod silným vlivem Princova učení.

V roce 1979 uskupení zakoupilo domek v Budapešti, kde deset let probíhala dlouhá modlitební setkání, zpěvy písní a exorcismy. Při jednom setkání jeho účastníci popadali na zem a shromáždění s neobvyklými projevy záhy vyvolaly zájem komunistické policie. V roce 1980 odjíždí Nemeth do sboru Jima Crofta, úzce spolupracujícího s Derekem Princem. Zde byl pomazán ke službě a bylo nad ním vyřčeno proroctví: „Tento manželský pár je ako plodný strom, ku ktorému sa postavia ďalšie stromy.“ Stejného roku založil Nemeth v Budapešti se skupinou sedmi věřících Církev Víry (Hit Gyülekezete). Název sboru má demonstrovat teologickou spřízněnost s učením Kennetha Hagina.

Sbor Víry začal dynamicky růst, vyhrál zápas o státní registraci. Dnes má v Maďarsku více než 300 místních sborů a ovlivňuje veřejné mínění skrze pravidelné přímé přenosy svých nedělních bohoslužeb, které vysílá celoplošný komerční kanál ATV. Sledovanost tohoto vysílání s názvem „Radostná neděle“ od začátku dosahovala několik set tisíc diváků. Sbor Víry je dnes čtvrtou největší denominací v Maďarsku, provozuje několik základních škol, střední školu a teologickou univerzitu Akademie sv. Pavla, na níž se připravují budoucí pastoři. Takový úspěch vskutku nemá v evropském letničně-charismatickém či evangelikálním hnutí obdoby. Tento úspěch je samozřejmě obrovským dílem Boží milosti, ale má jednoho jmenovatele a tím je osoba a služba pastora Sándora Németha.   skrýt text...

Narodil se 12. června roku 1961 v Porth Elizabeth v jižní Africe. Dle svých slov svůj život odevzdal Kristu již v pěti letech a Duchem svatým byl naplněn ve věku osmi let. Jeho život byl radikálně proměněn v červnu roku 1979. Julia Dulin v časopise Charisma popisuje památnou událost,   celý text... která se během vytrvalého Howard-Brownova modlitebního období v jeho životě tehdy odehrála. Osmnáctiletý Rodney dal tehdy Bohu ultimátum, ve kterém mu sdělil:

“Buď přijdeš dolů a dotkneš se mne nebo já vystoupím vzhůru a dotknu se tebe”, modlil se v zoufalství. Náhle začal celé své tělo cítit jako v ohni. Začal se nekontrolovatelně smát. Poté plakal a modlil se v jazycích. “Byl jsem zapojen do nebeského elektrického zdroje.” Napsal později ve své knize “Boží dotek”. “A od té doby je mojí touhou zapojit i jiné lidi.”

Sám Brown popsal tuto zkušenost, jako kdyby na něho někdo nalil benzín a zapálil jej a on se následkem toho rozhořel Božím ohněm a “stal se kompletně opilým v Duchu.” Tato Boží moc zůstávala stále při Brownovi, až se mu stala nesnesitelnou. Brown proto prosil Boha: “Bože, pomoz mi. Již to nemohu déle unést… Bože, jsem příliš mladý na to, abys mne zabil.”

Rodney původně začínal v hnutí “Mládež pro Krista” v Johanesburgu. Později se však zapsal do Haginovy filiálky “Rhema Bible training center” v Johanesburgu a po absolutoriu pastoroval malou církev “Full Gospel Church of God” v Cape Town. Po několika letech se vrátil do Rhemy, kde dva roky sloužil jako lektor, než se v roce 1987 přemístil do USA, kde se od roku 1989 na jeho shromážděních začal “svatý smích” projevovat v širokém měřítku. V USA v té době Howard-Brown založil “Rodney Howard-Brown Evangelistic Association” v Louisville.

V roce 1980 Howard - Brown cestoval na turné se skupinou “denominačních lidí”. Zde mu bylo dovoleno kázat a zpívat, ale byl varován před mluvením o Duchu svatém, namísto mluvení o Ježíši. V jednom metodistickém sboru byla žena, která Howard-Browna požádala o modlitbu. Když na ni vložil své ruce, ucítil v nich Boží oheň, a k jeho velkému údivu žena spadla na zem. Při vzkládání rukou měl pocit “jakoby vyndal z pouzdra pistoli a na někoho zamířil.”

Když měl pak sloužit na otevřeném shromáždění, zeptal se Boha, jak může docílit podobné zkušenosti, když mu není dovoleno mluvit o Duchu svatém ani o padání a moci. Bůh mu odvětil, aby zavolal lidi, kteří chtějí požehnání a on je postavil do řady, aby na ně vložil ruce. Bůh jej však upozornil, aby byl velmi obezřetný, neboť někteří by mohli namítat, že lidi k pádu pod mocí přivedl tlakem svých rukou. Proto se Howard-Brown lidí dotýkal jen konečky prstů. Výsledek jeho žehnání byl takový, že v údivu poznamenal:

“Položil jsem své prsty… na hlavu první osoby a řekl: “ve jménu Ježíše” … bylo to jako by vedle mne stál anděl s baseballovou pálkou a pleskl jí[dotyčného] do hlavy. Osoba byla sražena k zemi. Pokračoval jsem dále v řadě. Bam. Bam. Bam. Bam. Celá řada byla pod Boží mocí… Někteří lidé byli přišpendleni k zemi… jeden a půl hodiny.”   skrýt text...

V době narození nevážil ani kilogram a trpěl vrozenou srdeční vadou. V šestnácti letech se jeho zdraví zhoršilo natolik, že se jeho duch dostal mimo tělo a třikrát sestoupil do pekla. V pekle vydal Hagin svůj život Bohu a vírou přijal uzdravení navzdory   celý text... přetrvávající nemoci. Již v jinošském věku se stal baptistickým kazatelem a na jeho shromážděních se začal vyskytovat “oblak slávy”, pod kterým jeho tvář zářila jako tvář anděla. V roce 1937 se připojil k Assemblies of God, kde v roce 1947 přijal úřad evangelisty.

V padesátých letech, po nástupu tzv. vlny uzdravování, se přidal k cestujícím evangelistům, shromážděných okolo Gordona Lindsaye. 2. září 1950 byl vtržen do nebe, kde mluvil s Ježíšem, poté již počtvrté sestoupil do pekla a nakonec se setkal s apokalyptickým jezdcem, který mu předal svitek o velkém probuzení poslední doby. Při tomto navštívení stál s Ježíšem před Božím trůnem, ten se dotkl jeho rukou, které začaly pálit „jako by v nich držel žhavý uhel”. Ježíš při tom Haginovi řekl: „Pomazal jsem tě a povolal a dal ti zvláštní pomazání ke službě nemocným.”

V roce 1962 založil společnost K. Hagina a ztratil pověření duchovní služby od letničních. O čtyři roky později se usídlil v Tulze v Oklahomě, v tzv. jižním biblickém pásmu, kde se již usadilo několik dalších uzdravovatelů Vírou, jako Oral Roberts. Hagin zde prožil povolání do úřadu proroka a vizi svého povolání zveřejnil v časopise hnutí Pozdního deště. V roce 1973 měl již 17 zaměstnanců, publikoval, šířil kazety, podílel se na rozhlasovém vysílání a vydával časopis “Word of Faith.” V letech 1973 – 74 zavedl korespondenční kurz a založil školící středisko Rhema s vlastním sborem. Získal si mnoho populárních následovníků, kam lze zařadit Kennetha Copalanda, Johna Osteena, Freda Price, Lestra Sumralla a s přestávkami i Bennyho Hinna ad. Učitelé Víry pak v r. 1979 vytvořili „Mezinárodní společenství křesťanské víry“ a v r. 1986 se pod vedením Orala Robertse Hagin spojuje s dalšími charismatiky.   skrýt text...

se narodil v Indii britským rodičům. Dosáhl univerzitního vzdělání v řečtině a latině na Eton College a Cambridge University ve Velké Británii, kde také byl odborným asistentem v oboru starověké a moderní filosofie na univerzitě King´s College.   celý text... Také studoval hebrejštinu a aramejštinu na Hebrew University v Jeruzalémě. Kromě toho ovládal mnoho dalších moderních jazyků.

Za druhé světové války, když sloužil v britské armádě, začal studovat Bibli a zažil setkání s Ježíšem Kristem, které mu změnilo život. Z tohoto setkání vyvodil dva závěry. Za prvé, že Ježíš Kristus žije, za druhé, že Bible je pravdivá, závažná a moderní kniha. Tyto dva závěry zcela změnily směr jeho života. Od té doby zasvětil svůj život studiu a vyučování Bible.

Jeho každodenní rádiové vysílání Klíče k úspěšnému životu (Dříve – Dnes s Derekem Princem) zasahuje více než polovinu světa a zahrnuje překlady do arabštiny, čínštiny, chorvatštiny, malgaštiny, mongolštiny, ruštiny, samojštiny, španělštiny a jazyka ostrova Tonga. Je autorem více než 50 knih, více než 450 audio kazet a 150 videokazet, z nichž mnohé byly přeloženy a publikovány ve více než 80 jazycích.

Hlavní Derekův dar spočíval v jasném a jednoduchém způsobu, jakým vykládal Bibli a její učení. Jeho nedenominační a nesektářský přístup způsobil, že jeho vyučování jsou stejně důležitá a užitečná pro lidi všech ras a každého náboženského prostředí.   skrýt text...